Školní lesní podnik byl založen již v roce 1935. Jak procházel vývojem, měnila se i organizační struktura střediska, které má lesy na starosti. V poměrně nedávné době se území spravované ČZU ŠLP (vlastní pozemky + pozemky pronajaté) dělilo na 4 polesí - Jevany, Skalice, Krymlov, Kostelec. Na začátku devadesátých let 20. století se sloučilo polesí Kostelec s Krymlovem. V roce 2006 se 3 polesí sloučily do 2 (Jevany a Skalice). Od roku 2009 zaštiťuje práci jediné středisko s názvem Lesní správa. Vedoucí lesní správy řídí jednotlivé lesní úseky, popsané v sekci kontaktů.
V současné době hospodaříme na pozemcích, které se, volně řečeno, rozkládají mezi Vyžlovkou na západě a Ždánicemi na východě, Benátkami na jihu, a Kostelcem n.Č.l. Truba na severu. Menší úseky jsou ještě roztroušené, či cizí majetky lokálně vklíněné.
Samovýroba
Co je samovýroba a k čemu slouží?
Samovýroba je výroba palivového dřeva přímo v lesních porostech osobami z řad veřejnosti pro svou vlastní potřebu. Zájemcům slouží k zisku paliva, které může být teoreticky levnější, než nakoupené na specializovaných prodejnách, lesním podnikům to umožní zpracování dřevní hmoty, která je roztroušená nebo příliš vzdálená a nebylo by efektivní využít mechanizační prostředky.
Kdo může samovýrobu provádět u ČZU ŠLP?
Každá osoba, jež vlastní platné osvědčení o práci s JMP, dodržuje ustanovení NV č. 28/2002 Sb. a má uzavřenou smlouvu o prodeji palivového dříví v drobném. V ostatních případech není možno v lese provádět samovýrobu či samosběr větví po těžbě.
Jak často se samovýroba u ČZU ŠLP povoluje?
Lze říci, že velmi ojediněle. Pokud máte zájem, kontaktujte lesníka příslušného lesního úseku a proberete s ním možnosti.
Pojednání o lese
Víme, co je to les ?
Na tomto místě by se mohly objevit odborné definice, kde by běžný člověk měl problém porozumět každému třetímu slovu. Ale smyslem tohoto textu je poskytnout jednoduchý výklad a přidat vlastní podhled na věc, tak trochu zevnitř. Za les nemůžeme prohlásit hned všechny pozemky, na kterých rostou stromy, byť v souvislém pásmu. Lesem jsou lesní porosty (stromy a keře lesních dřevin, které v daných podmínkách plní funkce lesa), jejich prostředí a pozemky určené k plnění funkcí lesa. Lze říct, že je to ekosystém, který je tvořen složkou živou /biotickou/, tedy rostlinami a živočichy a složkou neživou /abiotickou/. Kdo chce zkoumat podrobněji s ohledem na legislativní pojetí, nechť nahlédne do "lesního zákona" č. 289/1995 Sb.
Víme, k čemu les slouží?
Asi každého chataře napadne, že je to ideální prostředí k odpočinku. Je to skutečně tak, les plní rekreační funkci, ale ta není samozřejmě jediná. Lesy pročišťují ovzduší, běhání v lese bude rozhodně příjemnější než na silnici či polní cestě, a pokud na konkrétních místech zrovna neprobíhá těžba, nebo se přes les neženou tlupy natěšených a hlučících houbařů, případně nenáviděných motorkářů, plní les i funkci ozdravnou či hygienickou. Je patrné, že výše zmíněné se vztahuje k člověku a jeho nemateriálním potřebám.
Mezi další funkce patří tzv. funkce ochranná. Lesy vytvářejí specifické mikroklima, kde nedochází k tak výrazným teplotním amplitudám, jako na otevřených pláních, svým zástinem snižují výpar vody z půdniho povrchu, při silných krátkodobých jednorázových deštích dokáží díky intercepci (zachytávání srážek na povrchu asimilačních orgánů - listů a jehlic) zpomalit odtok z daného území, čímž zabraňují vodní erozi na svažitějších terénech a zmírňují dopady případných záplav. Poskytují útočiště řadě živočišných a rostlinných druhů. Dřeviny svými kořeny dokáží zpevňovat nestabilní půdy a bránit tak sesuvům půdy. Všechny tyto funkce bychom mohli shrnout do jednoho velkého balíku, který nazveme funkce mimoprodukční.
Druhý balík soustřeďuje funkce spojené s konkrétními materiálními požitky, tedy funkce produkční. Využívání dřeva jakožto obnovitelné suroviny nalezneme téměř na každém kroku. Od nábytku, přes umělecké předměty až po energetické využití v podobě různých druhů dřevěných paliv. A není se co divit, kdo, vyjma extravagantních umělců, chce mít doma místo dřevěné postele či skříně tyto výdobytky moderní civilizace vytvořené např. z plastu... Dřevo vytváří hřejivý pocit domova. Dokonce i tam, kde dnes již věrné imitace dřeva nahrazují tuto surovinu v povrchových úpravách nábytku (s ohledem na pořizovací cenu), je dřevo stále nejobjemnějším materiálem, použitým k výrobě nosných prvků.
Jak již bylo zmíněno, dřevo je to surovina obnovitelná. Na místech, kde proběhla těžba, se musí opět do dvou let založit nový lesní porost, takže zde pracujeme narozdíl od jednorázového užívání fosilních surovin s trvale udržitelným způsobem hospodaření. Již jste někdy obdrželi e-mail, kde pod konkrétním obsahem zprávy čtete automaticky generovanou větu "Musíte opravdu vytisknout tento email? Myslete na přírodu!"? Jak správně tušíte, text je zavádějící, příroda nijak netrpí, žádný organizmus nežije věčně a v případě, že by se poptávka po dřevní hmotě snížila, bylo by mylné domnívat se, že všude budou jen krásné, netěžené lesy. V průběhu stárnutí porostu musí probíhat tzv. výchovná těžba, neboť počet organizmů, žijících na jednotce plochy, není s ohledem na jejich zvětšující se hmotu v průběhu růstu konstatní. S ohledem na řadu charakteristik, od nároků jednotlivých dřevinných druhů, přes pedologicko klimatické faktory stanovišť, až po konkrétní specifika daného porostu, se přistupuje ke kvalitativním a kvantitativním prořezávkám a probírkám. A v dospělých porostech nejen z hlediska bezpečnosti návštěvníků lesa, ale i kvality dřevní hmoty, je třeba staré jedince nahrazovat mladými. Pro výrobu papíru se navíc používá dřevo horší kvality, může obsahovat i určitý podíl hniloby, nebo slabších průměrů. Takže se nebojte a když potřebujete papír použít, tak ho bez problémů použijte :).
Les je zároveň místem, kam si rádi zajdeme pro lesní plody - borůvky, maliny, houby, ostružiny a další pochoutky, což je další aspekt produkční funkce lesa. Každý návštěvník lesa může tyto plody sbírat, dá se říct v neomezeném množství, ale vždy pouze pro svou vlastní potřebu. Je spočteno, že průměrně připadne na domácnost 11 kg nasbíraných lesních plodin, v roce 2013 to bylo 13 kg. V ČR se tak ročně nasbírá přes 40 000 tun lesních plodin. Přestože jsou lesní plody "zdarma", lze v teoretické rovině vyčíslit výnos z lesních plodů i finančně. Tedy kdyby se za sběr lesních plodů muselo platit, průměrný výnos by činil 4 miliardy Kč, v roce 2013 by to bylo téměř 8 mld Kč. Buďme rádi, že je les takto přístupný a chovejme se v něm ohleduplně. Zaslouží si to.
Pracovníci střediska
Lesník - Jevany-Bohumile | Lesník - Vlkančice | Lesník - Ostrák | ||||
![]()
|
![]()
|
![]()
|
||||
Lesník - Skalice | Lesník - Truba | Lesník - Svojetice | ||||
![]()
|
![]()
|
![]()
|
||||
Lesník - Kachní Louže | Lesník - Penčice | Obora | ||||
![]()
|
![]()
|
![]()
|